Překvapení se nakonec KONÁ!
Beruša se nedala odradit prvotním neúspěchem a na Štědrý den jsme v budce objevili další vajíčko. Tentokrát jsme tomu už nevěnovali takovou pozornost a nedělali si zbytečné naděje. Přece jen jsem ale podlehla pokušení a na začátku ledna jsem kontrolovala, zda se ve vajíčcích, kterých bylo opět pět, něco děje, nebo ne. A zdálo se mi, že ano... Tak jsme si spočítali, že první andulče by se mělo vylíhnout kolem 10.1. a číhali jsme. A jaká byla naše radost, když jsme zjistili, že už 9.1. (sobota) pípá vajíčko! Ale bohužel, ani ve středu se nic nevylíhlo. Místo knížek do školy jsem zase vytáhla knížky o ptácích a zjistila, že pípají už 2 dny před vylíhnutím. Když se jim ale nepovede včas rozbít skořápku, spotřebují všechen vzduch, který je ve vzduchové bublině ve vajíčku a vlastně se udusí . Vylíhnou se jen silní jedinci... A tak už jsme si mysleli, že z toho zase nic nebude. Ale přece jen se jeden silný jedinec našel! Vyklubal se ve čtvrtek 14.1. odpoledne a svou sílu nám dal hned najevo hlasitým pískáním. Okamžitě jsme věděli, že už máme andulky tři. Tím ale naše nadšení z andulek dosáhlo vrcholu a od té doby postupně klesalo. Ani ve tři ráno jsme nespali, protože pípání z budky bylo slyšet i přes zavřené dveře ložnice. A když byl chvíli klid od malého "kuřete", lítal po kleci hrdý otec a zpíval radostí (protože je dlouho tma, měli jsme strach, že by byl malý málo krmený a tak jsme jim raději svítili). Luba přišel ráno do práce s kruhama pod očima a všichni si z něj dělali srandu, když se dověděli příčinu. A druhý den to nebylo jiné a ani ty další... Navíc se Trigis rozhodnul, že nějakou instantní směsí pro ptáčata svého potomka krmit nebude a každý den vyžaduje vajíčko. O to se křikem hlásí hned, jakmile je krmítko prázdné. Berušce se rodičovství taky moc líbí. Po pár dnech snesla (k naší obrovské "radosti") další vejce! Malý se má zatím čile k světu a naštěstí už nepotřebuje jíst tak často, tolik jim nesvítíme a více se vyspíme. Ale stejně si neodpustím poznámku: teď jsme mohli přehodit polštář přes hlavu a nebo jít spát do stáje , ale co až bude jednou v noci místo andulky křičet malé dítko??? A tak my si žijem...
Na fotkách: Beruša v budce
pro porovnání se slepičím vajíčkem
2. den po vylíhnutí
10. den po vylíhnutí
2